Prolog

24. ledna 2008 v 18:03 | enterona |  Až zemře minulost, budu žít já
Prolog k povídce Až zemře minulost, budu žít já.
Pro případné čtenáře: mějte se mnou trpělivost a komentujte ;-)

"Karino?!" ozvalo se přímo nade mnou hrozivým hlasem. Člověk by řekl, že drobná učitelka měřící sotva metr a půl nemůže působit nijak hrozivě, ale to ten člověk určitě neviděl naši profesorku obrany proti černé magii, paní Hascovou. Ta když dala ruce v bok, stáhla svoje tenké tmavé obočí, které kontrastovalo se špinavě blonďatými krátkými vlasy a upřela na vás nehybný pohled, každý by nejraději zmizel. Já jsem sice učitelku normálně převyšovala o dvě hlavy, ale momentálně jsem seděla, takže mi moje výška byla v celku na nic. Nicméně, já se nehodlala vzdát bez boje.

"Ano, paní profesorko?" zeptala jsem se s nejnevinnějším výrazem, jaký jsem v této situaci dokázala vytvořit.
"Mohla bys mi laskavě vysvětlit, proč se bavíš místo toho, abys poslouchala můj výklad a dělala si poznámky?" hlasitě mi vysvětlila naštvaná učitelka.
"No, víte, paní profesorko, včera v lektvarech jsme dělali výbušný lektvar a Jenny vybuchl kotlík. Já jsem seděla vedle ní a nějak mi zalehly uši." vyhrkla jsem výmluvu.
Dokonce to nebyla ani úplná lež, Jenny se včera fakt povedlo zkazit nějaký lektvar a ten pak vydával podezřelé zvuky, avšak nevybuchl. Popravdě ani nevím, jestli nějaký výbušný lektvar existuje Doufám, že naše profesorka obrany taky ne. Je docela důvěřivá, sice mě, ačkoli netuším proč, nemá ráda, ale stejně by se nemusela ptát. Určitě by si pak stěžovala a já vážně nechci přidávat McGonagallové na její bedra další starosti. Ne že bych si dělala starosti o ni, na svůj věk je ještě docela čilá, ale její kázání znám už pomalu nazpaměť.
"To ale stále nevysvětluje, proč rušíš ve vyučování."
"Chtěla jsem jít na ošetřovnu, ale madame Pomfreyová prohlásila, že s tím nic nemůže udělat. A tak Lisa mi slíbila, že bude dávat pozor a vždycky mi přetlumočí danou látku." prosebně jsem se podívala na svoji sousedku. Ta jenom pokývala hlavou.
"No dobrá, věřím ti. I když se mi nezdá, že bys ohluchla jenom ty a ne celá třída." pochybovačně oznámila své rozhodnutí.
Rozhlédla jsem se po třídě. Všichni se sice ještě schovávali před hněvem Hascové, ale na tvářích mých spolužáků bylo vidět pobavení a místy i obdiv. Dřív by se smáli nahlas a prozradili tak, že si vymýšlím. Ještě před pár lety jsem neměla žádné přátele a všichni mnou opovrhovali. Byla jsem namyšlená drzá holka, která toužila žít ve Zmijozelu.
Moudrý klobouk však mé přání nerespektoval a poslal mě do sem, do koleje, kterou bych teď nevyměnila ani za milion galeonů. Do Nebelvíru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Genesis Genesis | 24. ledna 2008 v 19:26 | Reagovat

nevim proc, ale ta ucitelka mi tak trochu pripomina nasi matikarku :D

2 enterona enterona | Web | 24. ledna 2008 v 19:30 | Reagovat

:D máš vždycky pravdu, je to trochu podle ní :)

3 Lucy Lucy | 25. ledna 2008 v 19:26 | Reagovat

super

4 enterona enterona | Web | 25. ledna 2008 v 20:08 | Reagovat

dík

5 Lennie Lennie | Web | 26. ledna 2008 v 20:17 | Reagovat

hezké, možná to dokoncce budu číst O:-) Zatím to zní zajímavě x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama