Březen 2008

Co říct?

26. března 2008 v 21:24 | enterona |  enterona.blog.cz
Ha! Lekli jste se?
Asi ne. Škoda. Aspoň by byla zábava.
(Těch keců si nevšímejte, já se jen potřebuju vypsat. Smyslem článku je oznámit, že jsem zase pustila do světa slátaninu vlastní výroby, které tak hezky oficiálně říkám blogový layout. Toť vše, můžete jít dál...)
Už mě štvala tak úzká stránka. I když zase všechno vypadalo mnohem delší, což uspokojilo mé sobecké já, které má rádo dlouhé texty. Text v záhlaví je z písničky A Murder of One, kterou znám v podání Allison Crowe (a vřele doporučuju), nicméně jsem zjistila, že ji složila nějaká skupina Couting Crows. (Ty vrány jsou čím dál tím oblíbenější...) Obrázky z DeviantArtu, bohužel jsou starší a tenkrát jsem si ještě přejmenovávala obrázky, takže si nepamatuju přesně, od koho jsou.
Možná to bude znít namyšleně, ale moc se mi líbí pravý okraj. Nikde jsem podobný neviděla a připadá mi takový... dětský.
Toť pro dnešek vše, přeji příjemný zbytek večera a noci, veselé sny a ať nedostanete černý kašel. Dobrou noc, vážení :)
Dodatek: Kuk!

3. kapitola

22. března 2008 v 19:41 | enterona |  Až zemře minulost, budu žít já
Jsem nemocná, trávím prázdniny doma, nudím se, celé dny neustále zírám na obrazovku a v deset hodin večer mě najednou něco osvítí a já začnu psát. Totéž praktikuju již několik dní, chodím spát o půlnoci, v hlavě mi zní Kuolema tekee taiteilijan, díky níž jsem si naprosto zamilovala finštinu. A v důsledku toho všeho vzniklo tohle. Posuďte sami :)

Prosím, pomozte mi, vážení

17. března 2008 v 18:00 | enterona |  >>Mimo mísu<<
Mám dotaz. Takový maličký.
Dneska jsem totiž zjistila příšernou věc. V Exploreru mám nechutně rozházený blog. Pokud ho někdo používá, omlouvám se, nevšimla jsem si toho.
Ale hlavně, nevíte co s tím?

Mé druhé já

16. března 2008 v 12:34 | enterona |  Básničky
Včera, když jsem se snažila nakreslit duhu tak, aby vypadala aspoň trochu dobře, se začly hádat moje dvě já. Tak jsem jim složila básničku a asi dvě hodiny se utápěla v nekonečně melancholické, sentimentální a smutné náladě.
Celá básnička je v podstatě beze smyslu, takže nehledejte taje a nedělejte ukvapené závěry. Proto se taky jmenuje tak, jak se jmenuje. Občas se nerýmuje, což bude mimo jiné způsobeno tím, že jsem použila rým, který nejspíš neexistuje. Ale kdybyste to četli hodně nahlas a poslední slova důrazně, tak v tom možná něco uslyšíte.

Všehochuť světa. Normálního světa?

14. března 2008 v 21:35 | enterona |  Život v písmenech
Už od vložení minulého článku sem chci napsat, aby tu ten dotyčný, plný žvástů, za které bych u jiných lidí vraždila, nestrašil. Hold se nedařilo :(
Jdu to napravit (toho by si asi nikdo nevšiml, že?). Čtěte nebo ne, je mi to jedno, stejně se to nedozvím. A asi budu dneska psát ještě hůř než normálně. Jsem "nemocná".
(Ty uvozovky jsou tam proto, aby mi zase někdo neříkal, že simuluju. Od jisté doby toto slovo totiž nesnáším.)

Design a kecy kolem

3. března 2008 v 16:14 | enterona |  enterona.blog.cz
Máte rádi pohádky?
Bylo nebylo, jednoho škaredého deštivého dne se jedna škaredá deštivá holka... tak asi ne, že?
Radši stručně, v sobotu jsem měla tvořivou náladu, možná to bylo tím, že se mi straně nechtělo pustit se do čtení Povídek z šuplíku od Oty Pavla. Na www.deviantart.com jsem narazila na (dle mého názoru) skvělý obrázek. A tak jsem si hrála... hrála jsem si asi dva dny, proklínala svoji neschopnost, červenou barvu, violoncella, Photo filter a Photo brush, celý server blog.cz a dalších milion věcí.
Aspoň jsem nějak zabila volný čas a, ač je to hnusné a sobecké, mě se ten výsledek líbí :)
Dodatek: Posuďte sami. Zde.

A ještě něco.
Děkuji vám tisíckrát, návštěvníci tohoto blogu. Včera kolem deváté hodiny večerní konečně toplist.cz zaznamenal čtyřmístné číslo v počtu návštěv od 3.7.2007. Byla jsem tak šťastná, až jsem skákala po celém pokoji, zpívala lidovky a chlubila se rodičům. Ano, vážení, jen díky vám se můžeme - já a blog - pyšnit tou krásnou tisícovkou. Nevím však, zda-li se mám radovat nebo smutnit nad faktem, že za poslední dva měsíce byla návštěvnost stejně vysoká jako předtím za půl roku. Usoudila jsem, že snad se toto číslo bude i nadále zvyšovat. Také děkuji všem nadšeným fyzikům, kteří denodenně vyhledávají na internetu informace o gravitační síle a často kliknou i na článek umístěný tady. Podle mých odhadů je to necelá polovina lidí, což je od nového roku asi 200. Je tam napsané, ať zanechají komentář. Ten jeden, co ještě k tomu pravděpodobně neukazuje na to, že by dotyčný předchozí článek četl, je úspěch.
Ne, nebuďte naivní. Z toho co jsem napsala myslím vážně jen pár věcí. Tisícoka byla fakt zdolána, jak ostatně můžete spatřit vpravo na počítadle, které jsem konečně přidala, ačkoli se k té čevené absolutně nehodí. Gravitační síla a návštěvnost je taky celkem pravdivá, ale popradvě mě štve.
Dneska je vůbec nějaký falešný den. Byla bych schopna tvrdit, že jsem stoletý pravoslavný kněz z Japonska a jsem si téměř jistá, že by se nikdo nepozastavil nad tím, že japonsky umím všeho všudy patnáct slov.