Květen 2008

A čí jsou ty oči v mracích? To se na nás dívá Velký Někdo?

29. května 2008 v 16:00 | enterona |  enterona.blog.cz
Nový design, po měsíci, jestli se nepletu. Ty minulé barvy už mi mírně lezly krkem.

Loutka

24. května 2008 v 11:22 | enterona |  Básničky
Je to básnička. A je divná.
Kdybych ji nepsala sama, prohlásila bych přímo, že je to blbost. Má pýcha na vlastní mizerné výtvory mi to nedovolí.
Jistou zásluhu na ní má moje nálada, a hudba z Once, která je podobně zoufalá.
Nevím ani, jestli chci věřit, že se necítím tak beznadějně sama. (A to jsem dítě. Co proboha bude, až budu dospělá?)
Už mlčím. Čtěte.

A dobré k špatnému si sedá, když vrána vránu hledá...

21. května 2008 v 17:43 | enterona |  Život v písmenech
Nadpisu si nevšímejte, to je jenom debilita... A já mám chuť napsat pořádně pitomý článek. Uporozňovat, že čtení je na vlastní nebezpečí, protože jinak tu blbost ode mne chytnete i na dálku, vás nebudu. Cha!

18. května

18. května 2008 v 22:28 | enterona |  Život v písmenech
Nadpis mluví za vše. Tedy pro mě, ostatní zřejmě nepochopí ani po přečtení této slátaniny, ale proč bych jim měla odepřít tu slast alespoň se o to pokusit?
(Upozornění. Musela jsem to napsat z několika důvodů. Nemám ale sílu číst to znovu, takže jsou tam určitě chyby a překlepy. Někdy příště se polepším. A pro ty, co mě znají: Opět nedělejte ukvapené závěry, třebaže tentokrát budou asi správné...)

Anděl

17. května 2008 v 21:27 | enterona |  Básničky
Víte, co vznikne, když třináctiletá holka stojí na zastávce, v duchu si zpívá píseň Anděl od Kryla, kterou slyšela zrovna ten den v češtině, kdy probírali písničkáře, tupě zírá do zatáčky, odkud má přijet trolejbus a náhodou tam vidí neznámou sousedku, jak se belhá do kopce o berlích? Vznikne něco, čemu ona vadná holka se smíchem říká Nápad. A dokonce je schopna mu vymyslet první sloku. Jenže pak ty čtyři verše leží v šuplíku, ubohé, samotinké. A kdyby neměla jejich učitelka ten báječný nápad, ať napíšou kaligram, nejspíš by tam ležely dodnes, neboť většina třináctiletých vadných holek je od přírody velice líných a tahle k nim zrovna ke své vlastní smůle patří.
To by byla tak zhruba historie, při níž se všichni dozvěděli, že onen Nápad mi nevnukla žádná nadpřirozená bytost, která by se mým prostřednictvím chtěla dostat na svět, ale jeden z nejlepších českých písničkářů, Karel Kryl.
A tímto se mu velice omlouvám, že jsem mu ten Nápad tak zkazila svým rádoby zpracováním. (I když za to v podstatě nemůžu já, ale škola, která mě k tomu donutila právě v době, kdy všechny ostatní nápady utekly a schovaly se před mou nenasytnou hlavou.)
Ještě tu máte odkaz na konečnou podobu kaligramu (na kterém jsem dělala asi deset hodin, a na který jsem byla velice, ale velice naštvaná)
A konečně básnička:

Svět se došpinava zbláznil. A já s ním.

13. května 2008 v 20:46 | enterona |  Život v písmenech
Dneska byl skoro tak dokonalý den jako víkend. A ačkoli jsem slíbila, že s tím nebudu otravovat, prostě neodolám.
Vždyť když je to něco jako internetový deníček (ten výraz se mi vůbec, ale vůbec nelíbí, bohužel však netuším, jak jinak to nazvat), který nikdo nečte, je to úplně jedno.

Neopouštěj mě...

5. května 2008 v 16:51 | enterona |  Život v písmenech
...můj milý mozku. Vím, že na tebe občas nadávám, ale musíš sám uznat, že už blbneš. A já tedy taky. Nebo jsi mě snad dřív nechal zírat do blba a nevnímat okolí? Učila jsem se snad nad sešitem, aniž bych pochopila jedinou větu? Mívala jsem nechutné výkyvy nálad? Dělala jsem takové příšernosti jako nyní?
No dobrá. Asi dělala. Ale stejně bych ráda věděla, kde tě můžu reklamovat.