Strčit hlavu do písku a spát

18. února 2009 v 18:46 | enterona |  Život v písmenech
(A prospat celou zimu, celé jaro, celý rok. Nebo utéct daleko za hory (tam za horama, tam je lepší svět!) a pomalu tam dožít.)

Minule jsem chtěla být psem, teď pštrosem. Příště to vidím na slona (mohla bych zašlapávat lidi, hehe), kočku (když naše leží, vypadá jako slepice na vejcích, je neustále hrozně roztomilá a všichni ji mají rádi) nebo taky něco jiného. (Žába? Krysa? Krokodýl?)

A ještě máma prohlásila, že budu za chvilku kvokat. Radši nevědět proč.

(Nebude to dobré.)


Zvláštní. Vždycky, když autor nějakého blogu, jehož články jsem četla, skončil se slovy, že se v jeho životě nic zajímavého neděje a tím pádem nemá o čem psát, nechápala jsem. Pořád se něco děje, pořád se dá o něčem povídat.

A teď tu sedím, znuděná, unavená nicneděláním a přemáháním bacilů a zjišťuju, že ačkoli chci vyplodit pár slov, vůbec nic mě nenapadá. (No, něco přece jen.)

Nejspíš mám halucinace. Nebo jsem cvok. Nebo radši ani nevím. Začalo to nevinně. Ležela jsem v posteli, snažila se usnout, a najednou cítila cigaretový kouř (a pak se mi o něčem s tím spojeným zdálo. asi budu muset změnit design, neblaze na mě působí. doufám, že jen na mě a ne na někoho jiného). Podotýkám, že jsem měla rýmu. A další den jsem vesele hrála na flétnu a najednou cítila skořici. Pak mastičku proti bradavicím (která nechutně páchne, a která naštěstí nebyla v mém pokoji hodně, hodně moc dlouho) a pak zeleninovou polévku (která se v celém domě také nenacházela dlouho). Těhotná nejsem. Vidím to na toho cvoka. Uááá.

Sněží. Sněží tak, jak by mělo sněžívat o Vánocích, a jak o Vánocích nikdy nesněží. Jako by padalo peří. Nádhera. (A já budu zdravá, takže si toho sněhuláka postavím. A jo.) Ale ono to stejně za chvilku roztaje a bude jaro (a bude svítit sluníčko, kytičky budou kvést, my budeme běhat po vonícím lese, a na dovršení všeho budou prázdniny).

Může člověk dostat ponorkovou nemoc sám ze sebe? Když trčí v domě sám mezi stěnami a leze si na nervy... Ještě chvilku a odnaučím se mluvit. Úplně.

Hrabala jsem se ve wikipedii. Objevila jsem spoustu zajímavých článků a zjistila větší spoustu ještě zajímavějších věcí. Třeba že finština je sice ohromně složitá, má čtrnáct až patnáct pádů, čtyři časy (z nichž jsou tři minulé a jeden přítomný, budoucí žádný, hehe), ale nemá rody. Nemám ráda jazyky, které nemají rody, i když je to možná lepší. On přece není žádný důvod pro to, aby byla postel ta a koš ten. Ale stejně je to nezvyklé (fajn, to protože jsem češka, já vím). Nebo že se angličtina tak divně píše a čte proto, že se její pravopis v podstatě od čtrnáctého století nezměnil, kdežto výslovnost se formovala pořád. (Magoři, kdyby nebyli líní, nemusíme hádat, jak se co čte.) A tak. Vřele doporučuju.

S mámou jsme debatovaly na téma televize versus internet. Tak zhruba. Já jsem (už po kolikáté) prohlásila, že telenovely jsou hloupé, že akorát berou lidem čas. A máma se na mě udiveně podívala, a řekla, jestli moje sezení u počítače náhodou není totéž. Bránila jsem se, samozřejmě. Že na internetu plavou různé zajímavé, poučné věci, že si člověk povídá s přáteli, že si čte...

Bohužel, máma má nejspíš pravdu. Já tady kromě těch pár užitečných věcí (občas, velice zřídka, něco napíšu, nebo si hraju s fotkama, což sice není vůbec užitečné, ale dá se říct, že to rozvíjí moji kreativitu, nebo něco takového) a něčeho málo dalšího (třeba poznávám nové lidi (hehe), čtu cizí názory a přemýšlím (hehehe)), akorát zabíjím čas a vlastní mládí. Až mi bude šedesát, budu litovat. Ale co. Nemá cenu plakat nad tím, že život je jen jeden. Buďme rádi, že je aspoň jeden.

(Já, já že jsem pesimista? No povězte, to přece není pravda.)

Nemoc-nenemoc mi asi vlezla na mozek (ach, opět jsou tu mí milí bacilové mozkožrouti). Ráno jsem dobrovolně vstávala asi v sedm ráno. Spočítala jsem skoro všechny slovní úlohy, které nám matikářka dávala na procvičování (skončila jsem u třetí od konce, když mě naprosto dostal příklad, u něhož neznáte skoro nic a máte spočítat výšku věže. podle mě to bylo nemožné, smála jsem se tomu jako blázen, pak se podívala na řešení a zjistila, že to vážně jde). Pak jsem sama od sebe hrála na flétnu a bavilo mě to. Pustila jsem se do úklidu pokoje, s nímž jsem skončila až ve tři odpoledne (ale aspoň se tu konečná dá normálně žít).

Mám hrozně ráda květiny, zvlášť v bytě a nekvetoucí. Bohužel mě už vůbec nebaví se o ně starat. (Ale dřív, když jsem byla ještě úplně maličká, bývala jsem šťastná, když jsem mohla babičce aspoň držet konev při zalívání... dětství. Achjo. Připadám si stará, chích.) Takže je zalívám zhruba jednou za týden, případně za dva. Kaktusy jednou za měsíc (Babi, to jsi neviděla, ten tvůj stále žije, nebo tak vypadá). Kupodivu vypadají šťastně (asi nerostou podle péče, ale podle toho, jak je má vlastník rád... mámě totiž všechny kytky pomalu ale jistě chcípají, chich).

A dneska jsem je z vlastní dobré vůle zalila, rozpletla jim špatně narostlé zamotané větvičky a otřela lístky. A z kapradí jsem vytrhala suché výhonky. A z hlíny u jedné jsem odrbala plíseň. Nejsem já šikovná? Checht. Nejsem, že se ptám.

(Měla jsem otevřené dveře, a tak mě bráška viděl, jak sedím, mezi koleny držím květináč, v ruce kus mokré vaty a umývám listy. Divně se na mě díval. Bé.)

V rámci zdokonalování své nedokonalé angličtiny jsem si pustila BBC. Poslouchala jsem asi čtyři hodiny a pak mi tak trochu dělalo problémy vyplodit českou větu. Mají ták úžasný přízvuk, ták úžasně vyráží čas od času nějakou slabiku (bla bla BLA blabla BLÁ BLA bla BLA), opakujou zprávy pořád dokola, mluví tak rychle, že bych jim nerozuměla ani kdybych anglicky uměla, jednou řekli cosi s Czech (moc mě mrzí, že to bylo na konci věty a já začátku nerozuměla, jednou tam řeknou něco, co se nás týká a...), a vůbec to bylo celé fantastické.

A byl tam pořad o terorismu, případně o válce, kterou vyhlásil Usáma bin Ládin Spojeným státům. (Říkám, že tomu houby rozumím.) Někdo s ním dělal (ještě než vůbec cokoli provedl) rozhovor. Myslím, že prohlásil, že zabije co nejvíc lidí, že USA jsou jeho nepřítelem...

Nemůžu si pomoct. Nechápu, proč lidi takovým lidem nevěří a nechají je běhat po světě. Proč je nezavřou? Vždyť v podstatě veřejně vyhrožujou, že něco udělají... A pak udělají a už je nikdo nenajde.

Zase se pletu do něčeho, čemu nerozumím?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nathan Nathan | Web | 18. února 2009 v 19:11 | Reagovat

Promin že ti píšu komentář až tak pozdě, ale poslední dobu jsem na psaní komentářů a na blog vůbec neměl náladu. Ale tvůj blog se mi moc líbí. Šoupl jsem si tě do oblíbených :D

Ta představa o jaře je hrozně dokonale naivní :D Až bych tomu uvěřil.

Finština se mi neuvěřitelně líbí. Líbí se mi jak vysovují "r". :D Škoda že odtamtud nejsem :D

PS: Díky za komentáře, vážím si jich :)

2 Lucy Lucy | Web | 18. února 2009 v 22:20 | Reagovat

Hoj. Už nejsi na ICQ, asi se stalo tak, jak jsi říkala :(.. No nic.. Tak ti tu nechávám "vzkaz" :D.. Přečtu si to zítra. Jinak bych ráno nevstala. A tento komentář klidně smaž :D Stačí, že si ho přečteš :P..

3 Lucy Lucy | Web | 19. února 2009 v 17:14 | Reagovat

Zapomněla jsi na bramboru. Ale jestli jsi brala jenom zvířata..

S takovou budou před tím jarem ještě potopy. Ale zatím je to hezké.

To s tou angličtinou je zajímavé.

Jo, čtení cizích názorů a přemýšlení je vážně k ničemu, záleží jen na tom, čím chceš být :P

To se mi taky stává. Když už se hodně nudím, dělám taky takové věci :D

:D:D "podle toho, jak je má vlastník rád" ... :D

Taky jsem někdy měla najednou takové výčitky svědomí, že jsem se snažila kytičkám vynahradit moje ne-zalívání a začala jsem je najednou všechny oprašovat, otírat jim listy a osvěžovat je vodou.. ale moc dlouho mi to nevydrželo :( xP

:D:D já mám otevřené dveře věčně takže u mě to bráškové už pokládají za normální.. :D asi.. :P

tvoje blablovací závorka je vtipná :D

Bohužel asi nemůžou někoho zavřít jen kvůli tomu, že něco řekl. Mohl by pět minut nato prohlásit, že si dělal srandu, a kdo by mu dosvědčil, že ne?! Nikdo. To je prostě pech..

Klidně se toho pleť :D.. To dělá spousta lidí :P

Myslím, že můj komentář, narozdíl od tvého, nemá k poměru s tvým článkem (ohledně délky) ani trochu blízko :D Tak promiň, ale delší komentář než tvůj článek asi nikdy nenapíšu, i kdyby byl článek sebezajímavější :D:D

4 Myška Myška | Web | 19. února 2009 v 17:44 | Reagovat

Hej lidi! Už se uzdravte a chod'te na tréninky!!!

Krásný článek jako vždycky!

Já jsem dneska cítila celý den takovou povědomou vůni a nemohla jsem přijít na to, co to je.. :(

Jinak sníh mě už štve! Vůbec se v tom nedá běhat.. a hrozně z toho bolí nohy! :(

Mohla by si mi prosím poslat  Stmívání?

5 enterona enterona | E-mail | Web | 19. února 2009 v 19:20 | Reagovat

Nathan: Díky :) Nechuť ke komentování znám až moc dobře, zažívám ji docela často (takže se pak někdy nediv :))

Jo, finské erko je nádherné. Finština je celá nádherná :´) (to jsem tam zapomněla napsat, že sice nemám ráda jazyky bez rodů, ale zrovna tady mi to nevadí.

Lucy: Přečetla :) a mazat nebudu (to bych ti taky nemohla udělat).

Jů, budou povodně a my nebudeme chodit do školy (radovala jsem se, a pak mi došlo, že je gympl na kopci... hehe)

Chích? To s tím čtením názorů a budoucím zaměstnáním jsem nepochopila...

No, co. Máš ráda své kytičky? ;-)

Ony bráškovi asi nepřipadaly divné otevřené dveře... (i když, možná taky, já jsem tu věčně zavřená)

Ale vždyť... vyhlašuje válku a oni se nechají? Povolené vraždění lidí? Vrrr! (Ale jo, já to možná někde uvnitř trošičku chápu)

Pche. Zkus to někdy k nějakému výkřiku (i když ty jsou zase krátké a bezobsažné... můžeš tam napsat nějakou blbost a radovat se, pokud to bude delší, hehe)

Myška: já bych se musela vyléčit i z lenosti, abych začala pořádně chodit běhat ;-) ale jo, už je mi skoro dobře.

Dík, jako vždycky :)

Ty budeš za chvilku do běhání stejný blázen jako ti kluci :D

Mohla, samozřejmě, budeš to mít na mailu :)

6 Genesis Genesis | Web | 19. února 2009 v 20:09 | Reagovat

Bila dira asi nema rada Vanoce, kdyz snezi az ted.

Proc by traveni u pocitace melo byt stratou casu? To je otazka, kazdeho bavi neco jineho. :)

To s tim bla BLA jsi vystihla presne. Taky jsem nedavno poslouchala (ackoliv nevim cim to je, ale vetsinou kdyz chci poslouchat BBC, tak mluvi cesky) a mluvili neco o drogach, pak tam mluvil jakysi divny chlapik a mlel sama procenta o lidech co berou/neberou drogy. Ale aspon nemel ten bla BLA prizvuk.

A to s tema teroristama, to mi pripomina valku Appiersmentu.

7 Lucy Lucy | Web | 20. února 2009 v 15:15 | Reagovat

enterona: no že kdybys chtěla být třeba psycholožka, tak ti to čtení cizích náziorů k něčemu bude, nebo tak..

Já jsem taky nemyslela že jim připadaly divné ty dveře, ty trdlo! Myslela jsem tu činnost, kterou jsi myslela ty. (otírání listů kytiček atd.)

Myška: dneska je tam tólik sněhu, že teda asi stejně nepudu na trénink :D

8 Raven Raven | Web | 20. února 2009 v 23:49 | Reagovat

škoda, nemůžu se vyjadřovat k cleému článku, protože by to bylo na dvě stránky a vzhledem k pokročilé  noční hodině (a vzhledem k tomu, že už koukám jen na půl jednoho oka a chce se mi spát) to zkrátím.

Tu hroznou nudu znám. Já sama jsem zdravá jak řípa. Jinak celá rodinka nemocná. To by nebyl ten problém, problém je, že jsou (byly) jarní prázky. Zabitej čas. Nikde jsme nebyli (kromě výprav za cizími bacily do čekáren před doktory) a já měla na krku jen hromadu nezáživné domácí práce a rodičovských povinností. (Strašně nechci být dospělá.)

S těmi halucinacemi - m se to stává běžně. Při hodině matematiky začnu cítit Smetafix nebo tak. Těhotná nejsem. Takže jsem cvok. (Vskutku překapivá informace.)

Miluji květiny. Kvetoucí. A hlavně ne v bytě. mě totiž všechny brzo uhnijou a to si pak jeden připadá jak na kompostu.

Sněží hrozně. Sněží pořád. vytrvale. Studeně. brr. Nesnáším únor, zimu a sníh.

:))) Zakončím optimistický úsměvm.

...

Tak to nevyšlo :D :))) Drž se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama