(A pochybuju, že ten dnešní rentgen něčemu pomohl...)
Vím, že bych mohla spoustu věcí spravit, ale prostě nejsem schopná to udělat. Štve mě to.
Nálada se mi násobí. Když mě rozzlobí nějaká hloupost, naštve mě vzápětí i fakt, že jsem naštvaná kvůli takové hlouposti. Stejně tak když se usmívám a uvědomím si, že jsem šťastná, rozveselí mě to ještě víc.
Ta druhá situace je fajn, ta první moc ne.
Jo, zveličování problémů je špatná vlastnost. Kdybych brala všechno takové, jaké to je, nezamýšlela se moc podrobně, nezkoumala každou stránku věci a kdyby moje fantazie nevymýšlela tisíce dalších možností, jak to mohlo být... Asi bych potom nezveličovala tento problém a nenazývala ho zveličováním problémů.
(Jo, stala jsem se vyznavačem vědomého opakování slov. Schválně co mi řekne profesorka na recenzi, pokud ji teda napíšu.)
Četla jsem si zápisy z deníku ze září. Tehdy jsem si přála, aby bylo o pár měsíců později, protože bylo všechno velmi nejasné.
Je listopad a jsem si jistá akorát tím, že jsem fakt úplně blbá.
Děkuji za pozornost, už se budu chovat společensky přijatelně a nebudu tu brečet. Beztak mě z toho jenom bolí hlava.
Začal nám nový tréninkový rok, a tak běháme. Zatím mě to baví (trénuju pro radost!!!). Kombinace tréninku a tanečních je totiž úplně dokonalá. Včera jsem si oboje užila víc než obvykle.
V tanečních se hlavně úžasně pomlouvá. My drbeme kluky, kluci nás. Pak tančíme a některé zvěsti si vyměňujeme. A všichni jsou spokojení. Dokonce i ti pomlouvaní, protože o tom většinou neví. (Nejlepší byl spolužák, který se mě ptal, jestli náhodou kamarádka nebere drogy...)
V sobotu jsme byly pouštět draka. Zjevně jsme neměly dokonalé dětství (já lítala s drakem jenom jednou a to ještě úplnou náhodou), tak to musíme dohánět teď. Jenže ta moje igelitková mrcha byla po mně, taky líná, a nechtěla vyletět vysoko. A malé děti se nám z dálky smály, že to neumíme. Když nás to nikdo nenaučil...
Poslední dobou trpím potřebou vymývat si mozek. Ospravedlňuju tím sledování Dokonalého světa. Možná je to opravdu odpad, jak tvrdí někteří lidé na csfd, ale uklidňuje mě a to mi stačí. Když mi došly nové díly, hledala jsem další zábavu a našla jsem The big bang theory. A on to fakt není špatný seriál!
Hehe. Asi se ze mě stane seriálový maniak. Taky nějaký komplex z dětství, kdy jsem se vůbec nedívala na televizi.
Teď jsem si zakázala pustit další díl, dokud nedodělám prezentaci o Islandu. Ještěže jsem si nezakázala psát sem. To je určitě taky bohulibá činnost.
Viďte že jo?
A mám na vás otázku. Děláme menší průzkum veřejného mínění. Co byste si dali radši (uvažme, že nejste těhotní) - kyselé okurky se šlehačkou, nebo kyselé okurky s rumem?
Zatím je to dva na dva ve prospěch rumu. Chci další odpovědi.
Věřím vám.