Protože některé dny jsou lepší než jiné

21. května 2012 v 23:15 | enterona |  Výkřiky
Tak se mi teď daří báječně.
Dneska jsem ve škole měla tři hodiny, podívala jsem se na maturitu z angličtiny a dostala bezmála dva tísíce.
Miluju maturity! Ale vyděsilo mě, když jsem si uvědomila, že přesně za rok mě to čeká. Budu sedět jako oni teď na chodbě a třást se před vstupem do třídy a při mluvení pak podupávat podpatkem.
Vrátila se ke mně má láska ke čtení. Pročetla jsem celé odpoledne a jsem za to neskutečně ráda.
Pátek byl jedním z nejlepších dnů v roce. Protože 18. květen je takovým vždycky. Možná protože je magický, možná protože ráno vstanu s úsměvem a očekávám krásný den. Možná kdybych to dělala pořád, fungovalo by to, možná by to časem ztratilo své kouzlo. Kdo ví.
Každopádně jsem po letech snění na vlastní oči spatřila a hlavně na vlastní uši uslyšela Epicu. Uši mi téměř ohluchly kvůli nádherné hudbě a oči téměř osleply kvůli skvělým světelným efektům, ale - stálo to za to. Byli krásní. A holandští.
Na závodech jsem po půl roce vytáhla svoje masochistické boty, které mi do masa rozdírají nohy. Ještě že mám nový životní vzor - kamarádčinu kamarádku, která neměla půlku palce a pořád se smála. Mám co dohánět, šla jsem tragicky pomalu a opatrně a stejně to k ničemu nebylo.
Už mě neovládá to absolutní nadšení z dvoudenních závodů, všechno se časem ohraje. Ale viděli jsme hokej a slyšeli fotbal a smáli se opilým známým i sami sobě a bylo to fajn.
A hlavně bez starostí. Ne že bych jich měla moc, ale já odjakživa umím udělat s malého neproblému přímo katastrofu. A tak sedávám po večerech u počítače a nenudím se, ale pořád něco řeším. Utíkají mi z toho nervy a mívám pocit, že zešílím. Taky pak nemůžu usnout, protože jsem na to příliš unavená.
Chachá, buď umřu při pádu ze skály, nebo umřu stresem. Začínám sázet spíše na druhou variantu.
Mohla bych na bláznění ze snahy o organizaci spousty věcí aspoň svádět svoje neúspěchy. Dneska se mě učitelka ptala, jestli jsem zamilovaná, nebo proč jsem tak pokazila písemku z matiky. Zamilovaná ne, ale zblázněná bezesporu. Teď zbývá pár možností:
zjistit do koho a najít ho
zjistit do koho a přestat se s ním bavit
zavřít se do klece a nevylézat
přemýšlet jen nad vymyslitelným
usmát se a hodit to za hlavu.
Ono se to vyřeší.
(Chtěla bych někdy potkat ó velké Se, které vše zvládne a vše udělá.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keneu Keneu | Web | 22. května 2012 v 20:55 | Reagovat

ó velké Se! díky, enterono, mám nové božstvo
taky zrovna řeším podobný problém zda jsem či nejsem zamilovaná

2 Meruňka Meruňka | Web | 22. května 2012 v 21:17 | Reagovat

:D chíchí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama