Já, enterona

Jsem

29. ledna 2011 v 12:16 | enterona
Včera jsme ve škole uvažovali nad nejkrásnějšími komplimenty, které nám kdy byly řečeny. Zaujalo mě to. Přemýšlela jsem, jakými přízvisky mě kdy kdo nazval. A o ty nejmilejší (ne nutně v tom pořadí) se s vámi prostě musím podělit. Hehe.
A až o mně zas někdo něco řekne (nebo kdyby vás něco napadlo, dejte vědět), doplním. Baví mě to.

Jsem
zygota
nejhodnější
prase
hajzl
srab
tužka
nejlepší z nejlepších
pochodující mimořádka
zlatá potvora
sobecká mrcha
kuřačka
(budoucí) alkoholik
přesvědčivá
vožungr
nymfomanka
matematička
pravěká královna
univerzální žena
mor
strašidlo Hajula
yetti
příšera
jablečník obecný
hloupá holka
puritánka
slaměná sestra
super cool skvělá
lady Vodník
matematická děvka (počítám s každým)
chlastací parťák

A taky
čtyřicet loupežníků mě podvádí s alibabou
mám krásnej hlásek
chodím nahá po škole
všude vidím koule
mám špičatý zadek
válím se jak zdechlé prase
jednou umřu na nešikovnost
vypadám jak děleno

Štafeta o pěti slovech

27. února 2009 v 20:13 | enterona
Chachachá. Miluju chytré štafety.

Foto-stolo-štafeta

21. prosince 2008 v 11:18 | enterona
Chich, já vždycky něco slíbím a pak se na to vykašlu. Už skoro před měsícem jsem se přidala k další štafetě (tato nemoc je jakási nakažlivá), která se mi líbila.

Fotoštafeta

18. října 2008 v 16:35 | enterona
Hehe. Jsem asi praštěná, ale přidávám se. Obvykle na štafety kašlu, i když mi je náhodou někdo odkáže, ale tato se mi vyloženě líbila. A navíc jsem se k tomu v podstatě upsala... Viděla jsem ji třikrát (u Titany, Rebelky a Branwen), nikdy jsem u sebe neměla foťák. Teď už mám, a tak jsem to splnila (bohužel, já sem nikdy nechtěla dát svoji podobiznu...)

Tak abych se představila...

3. července 2007 v 19:45 | Bara First
...jmenuju se Bára, příjmení není třeba znát. V době psaní tohoto článku je mi dvanáct let a asi deset měsíců. Chodím na gympl ve Zlíně, po prázkách jdu do tercie a kupodivu se už docela těším do školy, ačkoli prázdniny jsou taky skvělé, ve škole a hlavně o přestákách je prostě sranda. Bydlím v jednom z mnoha Baťovských půldomků, společně se svými rodiči, starším nevrlým bratrem, dvěma kočkami, želvou a sousedy, které naštěstí nepotkávám, protože bydlí v druhé půlce našeho krásného domečku. Ve svém volném čase, kterého bude po prázdninách zase míň, běhám orientační běh, hraju na flétnu a plně využívám našeho počítače. Tak doufám, že jste si o mně udělali obrázek a že není zas tak moc špatný... to byste mě museli poznat osobně.
 
 

Reklama